Domácí zdravotní péče o psa, aneb než půjdeme k veterináři
Velmi častým dotazem v ordinaci je dotaz, co má majitel dělat dříve než navštíví veterinárního lékaře. To je samozřejmě závislé na tom, jakými potížemi zvíře trpí. Existuje však jedna obecná rada, ktrerá se dá použít ve většině podobných situací: není dobré čekat s návštěvou ordinace příliš dlouho nebo léčit pomocí "zaručených rad" jiných chovatelů. Onemocnění se vyčkáváním může výrazně zhoršit. popř. dospět do neřešitelného stadia. Onemocnění, které by se na začátku dalo poměrně snadno zvládnout, může po týdnu vyčkávání nebo "domácí léčby" dospět do stadia, kdy ho lze zvládnout velmi obtížně (a pro majitele dráž), nebo zanechá trvalé následky (typickým příkladem může být zanedbaná kousná rána nebo zánět zvukovodu). 
Omezíme se proto jenom na nejčastější příznaky jako je nechutenství, zvracení, průjem, škrábání se v srsti, třepání hlavou, kulhání. 
Snad nejčastěji zanedbávaným příznakem je nechutenství spojené s průjmem nebo zvracením. Je třeba říct, že zvracení a průjem nemusí být vždy příznakem postižení zažívacího traktu, ale např. jater nebo ledvin. Obecně pro majitele platí, že pokud se opakovaně objeví zvracení nebo průjem, je vhodné "naordinovat" pejskovi 24-hodinovou hladovku, předložit mu pouze dostatek vody k pití. Jestliže bude zvracet nebo mít průjem i přes tuto hladovku je žádoucí rychle vyhledat veterinárního lékaře. Pokud se ve výkalech nebo ve zvratcích objeví krev, je nutné vyhledat veterinárního lékaře ihned. 
Pokud pejsek pozře otrávenou potravu (nejčastěji jed na krysy), nenastávají u něj změny bezprostředně po pozření tohoto preparátu, ale až za několik dní. Pokud však chceme zabránit vstřebání jedu, je nutno zasáhnout ihned. Majitel by měl psovi podat větší množství látek, které jsou schopny pozřený jed na sebe navázat (tzv. živočišné uhlí nebo alespoň mléko) a ihned navštívit veterinárního lékaře, který vyvolá u psa zvracení, provede výplach žaludku. Čím dříve se výplach žaludku provede tím méně jedu se stihne vstřebat do těla a tím menší bude následné poškození organismu. Majitel by měl při příchodu do ordinace vědět (pokud je to samozřejmě možné) alespoň název přípravku, který pes pozřel. 
Dalším velmi častým příznakem je třepání hlavou v důsledku zánětu zevního zvukovodu. Zánět zvukovou může mít mnoho příčin (od cizího tělesa ve zvukovodu až po zánět způsobený parazity), existuje velmi mnoho prostředků ke zvládnutí tohoto zánětu. Je proto dobré nechat zvukovod vyšetřit veterinárním lékařem, který stanoví optimální postup léčby a vybere vhodný prostředek. Jako typický špatný příklad, se kterým se často setkáváme, lze uvést situaci, kdy majitel aplikuje pejskovi do zvukovodu několik dnů nebo dokonce týdnů kapky, které si koupil v lékárně nebo je dostal od kamaráda, přitom skutečnou příčinou zánětu je cizí těleso ve zvukovodu a dokud nedojde k jeho odstranění nemohou žádné kapky zánět vyléčit. 
Pokud se týká svědění, lze říct, že nejčastější příčinou jsou parazité, zejména blechy. Blechám jsme se podrobněji věnovali - popř. budeme věnovat. Je třeba ale zdůraznit, že blechy nejsou jedinou příčinou svědění, existuje velká spousta dalších onemocnění, které mohou u psa způsobovat silné svědění (mezi nejčastější patří alergická onemocnění). 
Při kulhání psa mnohem přísněji posuzujeme poruchy pohybu u psů mladých a rostoucích než u psů dospělých. Jakékoliv kulhání mladého psa zvláště velkých plemen by mělo majitele vést k návštěvě vet. ordinace. Majitel může končetinu, na kterou zvíře kulhá lehce prohmatat, popř. zjistit místo bolestivosti. V případě úrazů není dobré provádět jakoukoliv fixaci končetin, většinou tato fixace vede k tomu, že se pes snaží této "nezvyklé parády" zbavit a může dojít k další traumatizaci končetiny.